19. kapitola - Útok

24. května 2018 v 8:27 | Snapeovky |  PROROCTVÍ
19. kapitola
ÚTOK

Léto 1997. Znáte to. Bude svatba Billa a Fleur, též se vlády zmocní Pán Zla. Půjde Taygeta s Harrym na výpravu za viteály, nebo se jejich kroky rozdělí?



V den svatby se začali objevovat během dopoledne svatební hosté. Taygeta si s nimi podávala ruce. Pro ty, kdo se zajímali, kdo je, se prezentovala jako rodinná přítelkyně. Dávala si velký pozor, co o sobě prozrazuje. I když takový Ron s oblibou vyprávěl, jak přišla do Bradavic a trpěla závažnou nemocí. V duchu si říkala, že aspoň Harrymu by měla říct pravdu.

Svatba probíhala v poklidu. Hosté se bavili a ženich s nevěstou jen zářili štěstím. Když bylo večer veselí v plném proudu, začalo se přibližovat cosi stříbřitého. V okamžiku, kdy to dorazilo na oslavu, se k té věci upřelo několik párů očí. Rozeznali patrona v podobě rysa. Jakmile rys začal promlouvat velmi hlasitě hlasem Kingsleyho Pastorka, ruch ustal a na zprávu se již soustředili všichni přítomní.

"Ministerstvo padlo. Brousek je mrtvý. Přicházejí!"
Tato slova vzbudila v přítomných přímo vlnu šoku a paniky. Poselství bylo velmi zlověstné. Hosté začali jeden po druhém mizet. Ozývalo se jen známé prásknutí po přemístění. Pár lidí zůstalo v šoku sedět na místě, jiní zděšeně pobíhali sem a tam.
Hermiona se snažila prodrat davem k Harrymu a Ronovi. Bylo slyšet další prásknutí, po kterém se na pozemku objevilo několik lidí v dlouhých pláštích s maskami na obličeji.
Taygeta slyšela pouze hluk a vřískot. V době, kdy přišla zpráva, byla v kuchyni. Dora s Lupinem se okamžitě po vyslechnutí zprávy snažili najít Tayu. Nikde ji však neviděli. Pobíhali po celém prostranství, dokud jim smrtijedi nezatarasili cestu a nerozdělili je.

"A hele, bystrozorka!" ušklíbl se Dolohov. "Tak tu si beru na starost já," prohlásil, odzbrojil ji a vedl do domu. Ostatní následovali jeho příkladu a rozebírali si další hosty, aby je vyslechli, zda neví něco o Potterovi. Toho tu nenašli, přestože předpokládali, že by tu být měl.
Taygeta si z okna všimla postav v pláštích. Bylo jí hned jasné, že jsou to smrtijedi. Jak se tu vzali? Pohotově se schovala do malé spížky v kuchyni. Nic lepšího ji nenapadlo.
Smrtijedi začali prohledávat celý dům. "Nic se vám nestane, když nebudete dělat potíže!" zahřměl jeden ze smrtijedů na malou skupinku. Někteří smrtijedi se rozhodli pročesat i dům, kdyby se Potter schovával uvnitř. Mezi nimi byl i Snape. Hledal ve spodním patře. Nezdržoval se prohledáváním místností. Vždy vkročil dovnitř a zakouzlil kouzlo, které by ho upozornilo na kohokoli přítomného. V jedné z místností měl štěstí. Kouzlo ukázalo na spíž v kuchyni. Rychle k ní přešel a zavelel.

"Vylez, a hned! Pěkně pomalu a neopovažuj se vytáhnout hůlku!" Byl zvědavý, kdo se tu schovává. Jen doufal, že Potter je v bezpečí.
Taygeta ztuhla, když uslyšela hlas. V další moment se jí rozbušilo srdce. Ten hlas zněl jako Snapeův. Seděla na zemi a neodvažovala se zvednout. Snape nemusel být v místnosti sám. Sáhla po klice a dveře otevřela. I tak měla strach.
Snape stál před spíží s hůlkou namířenou na ni. Když zjistil, koho objevil, ruka s hůlkou mu poklesla. Hleděl Taye do očí, na chvíli neschopen slova.
Taygeta vzhlédla k muži a velmi opatrně se zvedla. Neviděla mu do obličeje. Měl masku.
"Profesore?" Velmi tiše ho oslovila. Jednu ruku měla opřenou o stěnu. Hlas se jí třásl.
Severus se jí díval do očí. Po chvilce mírně pokýval hlavou. Přešel ke dveřím a do chodby zavolal ledabyle: "Našel jsem další, podám si ji! Prohledejte zbytek! Dole už nikdo další není." Pak se vrátil k dívce.
Taygeta stála bez hnutí. Nepřipadalo jí moudré cokoli podnikat. Stále se jednou rukou opírala o stěnu, hlavu sklopenou.
"Nemusíte ze mě mít strach," ujistil ji Snape. "Popravdě mne velmi překvapilo, že jsem tu narazil zrovna na nás," pokynul jí k židlím u stolu.
Taya si ho zatím mlčky prohlížela. Cítila nervozitu. Nejistě přešla k jedné z židlí a posadila se.
"Nápodobně," troufla si říct tichým hlasem.
Snape se také posadil a sundal si smrtijedskou masku. "Vůbec jste zde v době našeho příchodu neměla být. Doufal jsem, že se o vás Řád dovede postarat lépe," zavrčel. "Aspoň že Pottera dostali pryč. Věřím, že tu byl také," zavrčel nespokojeně. "Samozřejmě nepředpokládám, že mi to řeknete," ušklíbl se a nezněl nahněvaně. Spíše to bylo lehké konstatování.

Taygeta ho stále sledovala. "Byla jsem v domě, když se začalo něco dít, profesore," tiše okomentovala. "Harry už tu není," dodala nezvykle klidným hlasem. Viděla ho z okna, jak se s přáteli přemístil.
Snape se podivil její odpovědi. "Slečno Tureisová, nemáme moc času k hovoru. Položím vám jednu zásadní otázku. Věříte mi?"
"To je docela irelevantní otázka, nemyslíte?" zopakovala jeho slova. Na tváři jí letmo přejel náznak úsměvu, který vzápětí zmizel. "V Řádu nejsou nadšení… že jsem vaše fanynka."
Severus se pousmál. "To je celkem pochopitelné. Po tom, co se stalo. Chci vás varovat, slečno Tureisová. Pán Zla již zjistil, že se magie po jeho experimentu nemohla jen tak rozplynout. Někdo ji musel vstřebat. Buďte opatrná. Stále pátrá, kde může. Držte se Řádu, postarají se o vás. Doufám, že lépe než dnes," neodpustil si rýpavou poznámku.

"Spíše se už těším do Bradavic," řekla s rozmyslem.
"Nevím, zda to bude pro vás možné," přiznal Severus. "Mnoho věcí se dneškem změní. Osobně bych byl rád, kdybyste se do Bradavic vrátila. Měl bych vás na očích. A věřím, že byste tam mohla být v bezpečí. Kdyby vás Pán Zla odhalil, nejspíše bych se to dozvěděl a mohl něco udělat. Nicméně pochybuji, že by vás Řád chtěl pustit právě do mé blízkosti."
"Hledají vás. Jak to, že budete moci být ve škole?" nerozuměla.
"To vám nyní vysvětlit nemohu. Brzy to zjistíte. Ministerstvo padlo, slečno Tureisová. Pán Zla si tam dosadí své lidi. Což mi připomíná. Pokud byste se chtěla vrátit do Bradavic, bude třeba, aby vám Řád sehnal falešné potvrzení o krevní čistotě. Pokud mi opravdu věříte, prosaďte si, ať do tohoto není nijak zatažen Sian Melors. To jméno si zapamatujte. Pán Zla ho dostal na svoji stranu."
"Věřím vám," řekla pevně. "A chtěla bych… být s vámi," dodala.

"I Bradavice se změní. Na to pamatujte. Začíná kouzelnická válka."
"Budu na to pamatovat, profesore." Lehce kývla na srozuměnou. "A co bude teď?" zeptala se s mírnou obavou.
"Zavedu vás k ostatním, co tu zbyli. Pamatujte na to, že jsem vás vyslýchal, zda nevíte něco o Potterovi, a nebylo to dvakrát příjemné. Už by se vám tu nemělo nic stát. Netuším, zda je tu vlkodlak, ale zahlédl jsem Tonksovou. Držte se jí. Před Řádem raději nedávejte najevo, o čem jsme spolu mluvili. Nezapomeňte - Sian Melors. Musí to vypadat z vaší hlavy, nikoli z mé. Můžete to v případě potřeby sehrát na vaši intuici."
Taygeta kývla. Nepředpokládala, že by vyprávěla, co se tu stalo doopravdy. Vstala.

"Je možné vás nějak kontaktovat?" zeptala se spěšně. Hleděla na něj.
Snape zavrtěl hlavou. "To by v žádném případě nebylo moudré. Snad se ještě setkáme. Za příznivější situace." Pomalu vstal.
"Dobře, profesore," odpověděla opět netypicky tichým hlasem. Věděla, že je jejich hovor u konce.
"Jste v pořádku, slečno Tureisová?" zeptal se Snape. Její chování dnes bylo velmi nezvyklé a nevěděl, zda je zatím jen to, že tu je nyní jako Smrtijed, nebo i něco víc.
Kývla. "Myslím, že jsem," letmo se pousmála. "Přemýšlím," dodala, aby vysvětlila.
"Ach tak," pousmál se a zvážněl. "Budeme muset jít. Přeji vám hodně štěstí, ať se vydáte jakoukoliv cestou. Hlavně nepřeberte manýry od Pottera. Nevrhejte se bezhlavě do nebezpečných situací. Pokynul dívce ke dveřím a nasadil si zpět svou masku.
"Mám své vlastní," okomentovala a vyšla se Snapem z jídelny.

Severus ji chytil za paži, aby to vypadalo, že ji táhne, a šel s ní k ostatním, kde ji zanechal přímo vedle Dory. Už s ní dál nemluvil.
"Můžeme to tu zabalit. Potter je už dávno pryč. Je třeba hledat jinde," zavrčel k ostatním Smrtijedům.
Taygeta se ani nemusela přemáhat, aby vypadala zdrceně. Stála se sklopenou hlavou a po tváři jí tekly slzy.
"Když myslíš," zavrčel jeden ze Smrtijedů. "Nic dalšího jsme stejně nezjistili."
"Ty ses musel pořádně vyřádit," pobaveně pravila jedna ze Smrtijedek směrem ke Snapeovi při pohledu na Taygetu.
Ten se na ni zadíval a zpražil ji slovy: "Mám své metody. Na rozdíl od vašich úspěšné. Mizíme odsud. Už jsou nám k ničemu!" Chtěl Smrtijedy co nejdříve dostat z dosahu Taygety.
"Dejte si pozor," sykl na skupinku v Doupěti další ze Smrtijedů.
"Padáme!" souhlasili i další a postupně opustili místo.
Taygeta si otřela rukávem hábitu slzy z obličeje.

Hned, jak Smrtijedi zmizeli, Dora k ní přešla a položila jí ruku na rameno.
"Jsi v pořádku? Nepotřebuješ ošetřit? Mrzí mě, že jsem tě včas nenašla a nepřemístila do bezpečí. Nikde jsme tě neviděli."
Vrtěla hlavou. "Byla jsem v domě." Cítila, jak jí pláč ulevuje. "Mně to nevadí."
Mezitím k nim došel i Remus. "Tayo!" zvolal a objal ji. "Měli jsme o tebe strach."
Taygeta mu vpadla do náručí. Tohle potřebovala. "Nic mi není."

Dora mezitím uvažovala. "Přemýšlím, co by nyní bylo nejlepší udělat," promluvila.
"Můžete zůstat tady," nabídla rázně Molly. "Sem se snad už nevrátí."
"To mě také napadlo. Vrtá mi ale hlavou, proč Snape Taygetu neodvedl Voldemortovi. Má ji po ruce, je s ní sám, a nechá ji tu? Je to divné. Mám strach, že zamýšlí něco horšího. Nevím, jestli bychom ji neměli přesunout na místo, o kterém nebude vědět, kde je."
Taygeta se odtáhla od Lupina. "Nemyslím si, že zamýšlí něco špatného," ozvala se.
"Tím si nejsem tak jistý," namítl Remus. "Souhlasím, že za tím něco bude vězet."
Taygeta se rozhodla mlčet. Přeci jen oni neví, co se stalo. Byla neklidná. Sesula se do křesla, kde se znovu rozplakala.

Nakonec Tayu nechali v Doupěti. Shodli se na tom, že zde bude mít alespoň Ginny, aby nebyla tak sama. Harry, Ron a Hermiona byli nezvěstní.


V polovině srpna se v Doupěti stavil Lupin. Zrovna se minul s Dorou, která zde trávila spoustu času. Většinou bývala v kuchyni s Molly, ale často se stavila na pokec za Tayou.
Taya s ostatními sledovala společenské dění. Situaci kolem mudláků, nové politiky ministerstva i změny, které souvisely s Bradavicemi. Nikdo se neměl k tomu, aby s Taygetou mluvil o dalším studiu.
"Ahoj Taygeto," pozdravil ji Lupin při příchodu. "Jak se ti daří?"
"Remusi, já se cítím dobře," usmála se. "Co ty?" chtěla vědět.
"Není to žádná sláva," přiznal.
"To je mi líto," hlesla dívka.
"Nechceš se jít projít ven?" navrhl jí.
"Jasně, ráda," usmála se. Spolu se vydali před Doupě.

"Nějaké zmínky ohledně Harryho?" zeptala se.
"Zatím jsme je nenašli. Máme pár tipů. Postupně je prověříme."
"Jo, to bude fajn." Kráčela vedle Lupina s rukama založenýma v kapsách.
"Neboj. Pokud je najdeme, určitě ti dáme vědět. Víme, že jste kamarádi a máš o ně obavy. Stejně jako my. Harry je přímo magnet na nebezpečí a maléry," pousmál se. "I jeho táta byl takový."
"To věřím," usmála se. "Mně se vždy potíže vyhýbaly. Teď si to zjevně chtějí vybrat," zažertovala.
"Mohlo by to tak vypadat, ale my tě nedáme," ujišťoval ji.
"Uvidíme," pokyvovala hlavou. "Teď není doba, kdy něco může být jisté," posteskla si.
"Tak toto tvrzení ti vyvrátit nemohu," souhlasil sklesle Lupin.

"Přišel jsi za mnou kvůli něčemu konkrétnímu, nebo jen tak?" zeptala se.
"Asi obojí," přiznal.
Taya se zastavila. "Co se děje?"
"Chtěl bych si s tebou popovídat na téma, které pro tebe nebude příjemné."
"Jde o Bradavice?" tipovala.
Remus přikývl. "Vím, že už se nemůžeš dočkat, až se tam vrátíš, jenže se vyskytlo pár problémů."
"Jaké problémy?" zajímala se.
"Obávám se, že se do Bradavic nebudeš moci vrátit díky politice Voldemorta a jeho nohsledů, Tayo."

Taygeta již na takovou reakci byla připravena. Uvažovala nad tím, že jí Řád nedovolí studium. To se jí nyní potvrdilo. "Potřebuju se vrátit do školy," vydechla.
Remus se na ni tázavě zahleděl. "Jak to myslíš?"
"Víš… uvědomuju si, že jsou Smrtijedi u moci… o to více… mám-li pomoci Harrymu, potřebuju být ve škole," tiše hlesla.
"Učit tě můžeme i mimo Bradavice. Samozřejmě to máme v plánu," ujistil ji.
"To věřím," pousmála se. "Tohle s tím nesouvisí." Taya věděla, že musí zalhat, i když z toho neměla tak špatný pocit, jak si představovala. Jakoby jí něco unikalo. "Abych mu mohla pomoci, musím tam být," znovu se dala do chůze.
"Chceš říct, že víš, co máš udělat? A můžeš tak učinit jen, když tam budeš studovat?" Tohle se Remusovi nelíbilo.
"Ne, nevím, co mám udělat. Já, to místo… tam mám být."

"Tayo, to místo by pro tebe mohlo být velmi nebezpečné. Podle našich dostupných informací, bude studium v Bradavicích vypadat úplně jinak, než doposud. Budou pod nadvládou smrtijedů. Jeden z nich bude ředitelem, další budou učit. Sice tam budou i profesoři z Řádu, ale jsme si jistí, že budou mít jen malé pravomoce. Nevím, zda by tě dokázali ochránit. Snape by tě kdykoli mohl předhodit Voldemortovi."
"Také tam bude učit?" zeptala se dívka se zájmem.
"Ne. Ten zmetek proradný bude ředitelovat. Ví o tobě příliš mnoho a měl by tě na stříbrném podnose, kdybys tam studovala. Když už je jasné, kde je jeho pravá loajalita, zní mi jako čiré bláznovství, abys tam šla. Navíc je tu další, velmi závažný problém."
"Krevní čistota," hlesla. "Snape už to mohl udělat, ale neudělal. Věřím mu," dodala.
"Ano, to mohl. Do nekonečna jsme probírali s Řádem, proč to asi neudělal, ale těžko říct. Nevíme. Je ale rozumné to pokoušet a čekat, až tak učiní? Bylo by rozumné z něj okatě dělat blázna a mávat mu před nosem tvým falešným potvrzením o krevní čistotě, když moc dobře ví o tvém mudlovském původu?"
"Nemůže se tomu říkat zrovna původ," ironicky okomentovala. "Uvědomuji si riziko. Myslela jsem, že je pro vás ta věštba důležitá."
"Je pro nás velmi důležitá. To dobře víš. Mnohokrát jsme o tom hovořili. Tvůj život je ale důležitější."

"Chci se rozhodovat za sebe," argumentovala pevným hlasem. "Potřebuju do Bradavic, Remusi."
"Nemám z toho dobrý pocit, Tayo," přiznal. "I přes to se pokusím udělat, co se dá. Máme člověka, který by ti falešné potvrzení krevní čistoty mohly vystavět. Jmenuje se Melors, pracuje pro Řád už pár let. Ostatní ošálí, ale Severuse ne."
"Ne," zprudka vydechla. "Ten ne, je to Smrtijed!"
"Jsi si jistá?" zíral na ni po takovém obvinění. "Sian je v Řádu dost dlouho. Nikdy s ním nebyly žádné problémy. Zrovna včera jednomu z členů potvrzení vystavoval."
"Jak se mi stává, že… některé věci vím… tak tohle vím jistě," řekla mu rozhodným tónem hlasu. "Ať to zní jakkoli, jemu prosím nevěř. Nedávno změnil strany."
"Děkuji za varování. Věřím ti, i když mě tvé předtuchy děsí. Kdybys věděla ještě o někom, řekni nám to hned. Možná tím ušetříš životy nevinných lidí," povzdechl si.
 


Komentáře

1 Thalie Thalie | 24. května 2018 v 12:40 | Reagovat

Další kapitolku prosím! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Naše povídky zde zveřejněné vycházejí z děl J. K. Rowling (Harry Potter) a nebyly napsány za účelem finančního zisku autorů.