12. kapitola - Nebelvír

7. března 2018 v 10:17 | Snapeovky |  PROROCTVÍ
12. kapitola
NEBELVÍR

První seznámení s kolejí a jeho obyvateli.
A/N: Omlouváme se za pozdní vložení.



Taygeta se v ložnici zabydlela velmi rychle. Rozhodla se, že zbytek dne stráví právě tam. Měla nějaké resty, co se týkaly učení. Zítra budou Vánoce. Říkala si, že další dny nebude mít na učení pomyšlení. Po delší době do pokoje vešla dívka.

"Ahoj, nechci tě rušit. Přišla jsem ti jen říct, že za chvilku bude večeře. Můžeš jít se mnou. Ukážu ti, kde je Velká síň. Promiň, nepředstavila jsem se. Ginny, Ginny Weasleyová," podávala jí ruku.
Taygeta se zaujetím vzhlédla a pozorovala dívku. Zatvářila se pobaveně. "Paráda," usmála se a zaklapla knihu. "To beru. Jsem Taygeta," dodala a svižně jí stiskla ruku.
"Ostatní holky z pokoje tu už nejsou. Jeli na Vánoce domů. Zůstalo tu jen pár lidi. Taky jsem měla jet domů, ale naši se na poslední chvíli rozhodli navštívit bráchu v Rumunsku. Tak jsme s bratrem zůstali tady. Tak pojď, než nám brácha všechno sní. Je hroznej. Furt se něčím cpe," smála se a rozešla se ke dveřím.
"To ti nevadí, že nejsi s rodiči?" zeptala se Taygeta se zájmem. Následovala ji.
"Ani ne. V Bradavicích je o prázdninách pohoda. Málo studentů, míň profesorů a hlídání, spoustu zábavy. Žádný učení. Doma bych zas byla pátý kolo u vozu. Je to děs, být jediná holka s šesti bráchama, ale mám je ráda. To jo."
"To je vás doma pořádná kopa," zakřenila se. "Se ti nedivím, když máš soukromí spíše ve škole. A na učení bych také ráda zapomněla," dodala.
"Drž se mě a ručím ti, že zapomeneš," mrkla na ni Ginny. "Hraješ famfrpál?" vyzvídala.
"Co to je?" zeptala se nevzrušeně Taya.
Ginny se na ni udiveně zadívala, ale pak se její výraz změnil spíše na soucitný. "Hra na košťatech. Můžeme si zítra zalítat. Třeba si vzpomeneš," navrhla jí. "Můžem zkusit dát dva na dva. Harry si zahraje určitě a brácha potřebuje trénink jako sůl. Je náš brankář a dost velký dřevo."
"Létání můžu zkusit, jen nevím, zda mi to půjde," odpověděla po chvíli. Byla ráda, že nemusí nic vysvětlovat. Ginny mluvila o famfrpálu dost zaujatě.
"V pohodě. Můžem vyrazit s košťatama sami a pokud ti to půjde, tak zavolat kluky."
Pokrčila rameny. "Je mi to jedno. Jsem pro každou srandu."

Došly spolu do Velké síně. V první vteřině se Taygeta zarazila.
"Vypadá to tu jinak, než si pamatuju," okomentovala a s údivem se rozhlížela kolem.
"Normálně jsou tu čtyři dlouhý kolejní stoly. U každého sedí lidi z jedné koleje," začala vysvětlovat Ginny. "Ale když tu zůstala jen hrstka studentů a profesorů, tak Brumbál uzpůsobil Velkou síň tak, abychom seděli spolu u jednoho stolu a nevypadalo to tak pustě. I když teda já osobně bych se radš držela od zmijozelských a od profesorů dál. Představa, že budu sedět vedle Snapea, je děsivá," otřásla se.
"Čím větší společnost, tím lepší," řekla rozverně Taya a vyšla směrem ke stolu. Jako prvního si všimla Brumbála a věnovala mu zamyšlený pohled.
Brumbál se na Taygetu spokojeně usmál.
"Ten chlap mi vadí," zamumlala si Taya spíše pro sebe.
Ginny si všimla Harryho, Hermiony a Rona a zamířila k nim. Taygeta ji následovala. Vypadalo to, že míří k někomu konkrétnímu. Pohlédla směrem, kam mířili. Uviděla na jedné straně stolu chlapce s dívkou, kteří se na Ginny usmívají. Sedli si k nim a Ginny je navzájem představila.

Taygeta zničehonic znejistila, když si sedala ke stolu. Pohled jí ulpěl na chlapci s brýlemi. Nerozuměla oné nervozitě. Ani tomu, proč z chlapce nedovedla spustit oči. Také trojice si Taygetu zaujatě prohlížela.
Taya se pustila do jídla. Měla už celkem hlad. Byla nezvykle zamlklá. Po chvíli si ke stolu přisedl profesor Snape. Tayga mu věnovala svůj pohled. Vypadalo to, že ho snad chce probodnout očima.
Snape přejel stůl pohledem. To si mohl myslet. Slečna Tureisová je hned v obležení toho nejhoršího z Nebelvíru. Weasleyová, Grangerová, Weasley a samozřejmě Potter. Věnoval jim znechucený pohled.

"To, že jsou vánoce, neznamená, že tu budete hulákat jako pavián, Pottere," sjel nabroušeně Harryho, který zrovna říkat Taygetě, ať si na Snapea dává pozor.
"Strhávám Nebelvíru deset bodů za vaše bezohledné chování. Ostatní se chtějí najíst v klidu, aniž by museli poslouchat výplody choré mysli našeho vyvoleného."
Taygetě zaskočilo sousto v krku a zakuckala se, jak se začala smát.
"Severusi, měl byste v tyto dny dát stranou své profesorské starosti," ozval se Brumbál.
Snape ho zpražil nevraživým pohledem. "Neměl jsem tušení, že během prázdnin nemám povoleno zastávat svou funkci, řediteli," řekl úlisně.
Brumbál na něj pohlédl skrz své půlměsícové brýle.
Taygeta nyní pozorovala Snapea. Mračila se a přemýšlela.

Snape se raději věnoval jídlu. Čím dříve odtud vypadne, tím lépe. Neměl náladu ani na Pottera, ani na Brumbálovo poučování a bránění nebelvírských tupců. Občas pohlédl na Taygetu. Nelíbilo se mu, v jaké společnosti se nachází. Bylo mu naprosto jasné, že přesně o tohle se Brumbál snažil a je nadmíru spokojený. Nejraději by ten blažený výraz z jeho tváře smazal.

Taygeta dojedla, otřela si ruce do ubrousku a zadívala se na Snapea. "Pane profesore," oslovila ho. "Proč nemáte rád nebelvírské?"
Hermiona na dívku pohlédla se zaujetím.
Kdyby Snape mohl pohledem zabíjet, Taygeta by byla na místě mrtvá. "Do toho vám nic není, slečno Tureisová. Je vidět, že i velmi krátká doba působení Pottera, má na okolí negativní vliv," utrousil uštěpačně. "Drzost je nejspíše prudce nakažlivá."
"Dobře. Proč nemáte rád Pottera?" zeptala se jinak a jeho slova ignorovala.
"Je to arogantní, zabedněný tupec. Koukám, že nejspíše nejen on," zavrčel výhružně. "Varuji vás, slečno Tureisová, hleďte si svého jídla a ne toho, po čem vám nic není."
"To nemůžu, pane. Už jsem dojedla," řekla klidně.
Ron se snažil udržet klidnou tvář, i když bylo vidět, že ho její poznámka pobavila.
"To rád slyším," ušklíbl se. "Budete mít jistě dosti sil na školní trest. Za hodinu vás očekávám ve svém kabinetu. Přesně za hodinu," dodal důrazně.
"V pohodě," pokrčila rameny. "To mám čas," usmála se.
"Uvidíme, kdo se bude bavit," sykl vztekle, vstal a odešel ze síně. Jeho hábit za ním majestátně vlál.
Taygeta mírně zavrtěla hlavou a úsměv jí z tváře nezmizel ani po Snapeově odchodu.
 


Komentáře

1 Any Any | 8. března 2018 v 9:27 | Reagovat

ááá Sevie konečně jako Sevie. Tak to doufám, že bude v péči nebelvírských co nejčastěji O:-)

2 Ally Ally | 9. března 2018 v 15:34 | Reagovat

A kdo? Sevíček nebo Taya? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Naše povídky zde zveřejněné vycházejí z děl J. K. Rowling (Harry Potter) a nebyly napsány za účelem finančního zisku autorů.