49. kapitola - Poslední den v Payton Hill

7. srpna 2011 v 19:55 | Ally & Arielka |  OPERTUS VITALIS
49. kapitola
POSLEDNÍ DEN V PAYTON HILL

Severuse čeká loučení se studenty, Megan, zajede se podívat i za Anette. Jeho poslední den v mudlovské škole končí.


Severus večer oznámil studentům, že bude muset odjet z Payton Hill. Měl z toho zvláštní pocity. Na tohle místo si už zvykl, až to pro něj bylo zarážející.

"Je ti jasný, že musíme něco vymyslet na jeho počest, než odejde?" reagoval na jeho oznámení Luke směrem ke Chrisovi.
"Že váháš," zazubil se Chris.
"Zítra v noci," ušklíbl se Luke. "Musí to být parádní kousek."
Chris se pootočil na dívku kousek vedle něj. "Co, Megan, půjdeš s námi do toho?"
"Nevím," pípla. Byla ze zprávy, že profesor odchází, rozmrzelá.
Luke zachytil její pohled, ale jen se na ni pousmál. Megan se zvedla a zamířila do společenky, potřebovala být sama. Severus si jí všiml a rozhodl se, že půjde za ní.

"Megan," oslovil ji.
Otočila se k němu.
"Chtěl bych si s vámi promluvit, Megan. Je mi moc líto, že musím odjet dříve, než bude vyřešen váš případ. Rád bych ho sledoval a byl na blízku až do konce."
"Hodně jste mi pomohl, profesore," hlesla dívka.
"Pokusím se i na dálku sledoval další průběh. Každopádně chci, abyste věděla, že si vás velmi vážím. Jste statečná dívka a věřím, že vše zvládnete. Pokusím se občas do Payton Hill přijet, podívat se, jak se vám daří."
"Kam odjíždíte? Můžu vám někdy napsat?" nesměle se zeptala.
"Musím se vrátit na předchozí místo. Dopisy od vás uvítám." Odněkud vytáhl papír a tužku a napsal jí adresu na Tkalcovskou ulici. Bude si muset zařídit přeposílání do Bradavic.
Megan si lístek převzala a přelétla ho očima. "Jedete do Anglie?" udiveně k němu vzhlédla.
"Ano," přisvědčil.
"To asi nebudete mít dost času," špitla.
"Rád si pro vás čas vyšetřím," odvětil.

Dívce se v očích objevily slzy. Svého profesora si velmi oblíbila.
"Přece nebudete brečet," reagoval nejistě Severus. Dokonce byl v té chvíli rád, že v takových situacích není často. Megan přikývla a trochu se pousmála.
"Všiml jsem si, že býváte poslední dobou často s panem Farellym a Druckerem," ušklíbl se.
"Jo," přisvědčila rozpačitě, "jsou fajn."
"Prospívá vám to a trochu rozptýlení jistě přijde vhod."
"Asi ano," pípla. Sklonila zrak k zemi a v očích ji pálily slzy. Nevěděla, zda je to vhodné, ale nedovedla si pomoct. Svého profesora objala kolem pasu. Tohle Severus nečekal. Tvářil se rozpačitě a stál zcela neschopen pohybu.

"Nezapomenu na vás," vzlykala dívka.
Pomalu a velmi rozpačitě objetí Megan lehce opětoval. Těžko hledal slova. Megan chvilinku mlčela a pak poodstoupila. "Mám vás ráda," odvážila se říct nahlas, co cítila.

Severus na ni hleděl, stále nevěděl, co říct. Uvědomil si, že tuhle větu mu ještě nikdo cizí neřekl. Megan se pousmála a pak se rozešla směrem, kam mířila. Severus za ní hleděl. Stále více si uvědomoval, jak mu bude Payton Hill chybět. Vrátil se do společenky, kde až do večerky trávil čas se studenty, pozoroval je, poté je poslal po večerce do pokojů a sám se vydal do svého.
- - -

Severus v neděli dopoledne vyhlásil další část programu. V duchu si říkal, že od doby, co je v Payton Hill, vymýšlí samé pitominy. Volno po obědě použil k malému výletu. Zašel do nemocnice.

"Dobré odpoledne, Anette," pozdravil ji, když vešel do jejího pokoje.
Anette se na něj otočila. "Vy?" podivila se.
"Přišel jsem se informovat, jak se vám zde daří."
"Proč se o to zajímáte?"
"Protože mi na vás opravdu záleží."
"Mně ale ne," zamumlala a sedla si na postel. Věděla, že se s ním nemusí bavit. Klidně ho mohla vyrazit.
"Nezáleží vám na vás samotné? Proč?"
"Na to nemusím odpovídat," hlesla.

"Anette, stala se vám hodně zlá věc, neznamená to, že byste si sama sebe už neměla vážit. Že by vám mělo být všechno jedno, máte celý život před sebou."
"Nemůžete vědět, jak mi je. Mám právo se cítit mizerně. Co jsem si dlouhou dobu upírala, hrála si, že mě nic netrápí. To není život pro mě, nechápete to," mluvila tiše.
"Právo na to, abyste se cítila mizerně, vám neupírám. Pomáhá vám pobyt zde?"
"Vám to přijde skvělý, být někde zavřenej?" odsekla. "Zažil jste to někdy?" vzhlédla k němu.
"Doslovně řečeno ne, obrazně - asi ano," hlesl. "Tady vám nechtějí dále ubližovat, ale pomoci vám najít cestu, jak se s tím naučit žít."
"Nejsem na to, aby ze mě tahali moudra," hlesla. "Nejsem typ, co si vylívá srdce. Nebere mě to."
"Věřím, že by vám to pomohlo, Anette."
"Tohle už jsem slyšela tolikrát," ušklíbla se.

"Mohl bych vás o něco požádat?"
"No, co byste potřeboval?" hleděla na něj.
"Byl bych rád, kdybyste mi čas od času dala o sobě vědět. Věřím, že to zvládnete přemoci, přijmete nabízenou pomoc a překonáte to."
"Tím chcete říct, že se do školy už nevrátím?" vyjela na něj. "To se vám na to můžu vykašlat."
"Jistě, že se vrátíte. Já zítra odjíždím. Přišel jsem se s vámi rozloučit. Už nebudu pracovat v Payton Hill, vracím se na minulé pracoviště."
"Proč myslíte, že bych vám chtěla psát?" vyjela na něj. "Stejně za to můžete vy."
"Snažil jsem se vám pomoci, jednou to pochopíte."
"Děkuju za pomoc," ironicky odvětila. Už se s ním bavit nechtěla.

Severus věděl, že je na čase odejít. Rozloučil se s ní a odešel. Vrátil se akorát včas na poslední blok uměleckého víkendu. Tentokráte uchazeče o zábavu požádal, aby si sami připravili krátké divadelní představení, které secvičí a po večeři ho všem ostatním předvedou. Na tomto večeru budou také vystaveny všechny literární a malířské práce.

V půl osmé večer se vrátila Samantha, která měla původně přijet už den předtím. Jeffry se z víkendu vrátil kolem večeře. Samantha se procházela po škole a nakonec se usadila v jedné z opuštěných kluboven.

Severus se v prostorách kluboven objevil až ve tři čtvrtě na deset, stejně jako většina studentů, kteří se byli podívat na divadlo, nebo v něm hráli. Procházel místnosti a pomalu zaháněl studenty do pokojů. Uvědomoval si, že to dnes dělá naposledy.

"Samantho, už jste zpět?" přivítal ji, když vešel do klubovny, kde byla.
Zvedla k němu hlavu. "Jak jinak," pousmála se.
"Jak se cítíte?"
"Myslím, že momentálně dobře," odpověděla.
"Jste připravena jít za ředitelem?"
"Než jsem odjela, byla jsem za ním," oznámila. "Nemohla bych to nechat na poslední chvíli."
Severus přikývl. "Nemějte strach. Budu vám oběma nablízku, postarám se o vás."
"Strach nejspíše mám, ale to vy neovlivníte," pousmála se.
"To jistě ano," přisvědčil. "Věřím, že to zvládnete. Též jsem nevěřil, že zvládnu pobyt zde. Navíc natolik, že se mi odtud nechce," přiznal.
"Nečekal jste to?" zajímala se.
"Zprvu jsem se velmi zdráhal sem jít. Přišlo mi to absurdní, nemyslitelné, kruté. Byla to pro mě nezapomenutelná zkušenost."

"Netuším, co mám očekávat," přiznala. "Je to jako jiný svět."
"To ano. Ve vašem případě bude jistě nejhorší to, že se budete skrývat."
"Ne," vrtěla hlavou. "Jen to, že nebudu moci dělat to, co mě těší…"
"Pevně doufám, že něco vymyslíme. Nechci, abyste byli s Jeffrym nešťastní."
"Doufám, že se nebudeme muset schovávat i ve vaší škole," poznamenala.
"Budeme vám muset vymyslet jinou identitu. Nerad bych vás izoloval zcela. První den by bylo lepší, kdybyste byli v soukromí a já, nebo někdo jiný z Řádu vás zasvětíme do toho, co v Bradavicích čekat, připravíme vás na zvládnutí nové identity. Nebylo by vhodné a bezpečné, kdyby bylo známo, že se do hradu dostali dva mudlové. Přilákalo by to přílišnou pozornost."
Samantha si lehce povzdychla. "To chápu."

"Vyrazíme zítra po vyučování. Pokud chcete být pro studenty k zastižení, můžete jim nechat svoji adresu a já zařídím, aby se dopisy přeposílaly do Bradavic. Bydlíte sama?"
"Skoro celý rok zde, v Payton Hill. Přes prázdniny trávím čas u své matky."
"Dobře, má jiné křestní jméno a je také profesorka? Ptám se kvůli volbě kouzla."
"Má jiné jméno a není profesorka," přisvědčila.
"Výborně, pak bude snadné to zařídit, budete-li mít zájem."
"Nechtěla bych ztratit kontakt s přáteli a studenty," kývla a vstala.
"Tomu rozumím. Kdysi bych to považoval za malicherné, ale nyní to tak nevidím."
"Omluvte mě," řekla nepřítomně.
"Dobrou noc, Samantho. Snažte se trošku prospat."
Přikývla a odešla.

Severus si šel také lehnout. Spát se mu nechtělo. Věděl, že když bude procházet jen tak tichými chodbami, neprospěje mu to. Netušil, že na koleji za chvíli bude až příliš živo.
 


Komentáře

1 bella-marina bella-marina | 8. srpna 2011 v 0:48 | Reagovat

:) popravdě se nemůžu dočkat až je pošlete do Bradavického světa... :D... ;) tak doufám, že budete zdárně a vesele pokračovat dále... (domyslete si aplaus) ;)

2 Lil Lil | 8. srpna 2011 v 11:25 | Reagovat

zajímalo by mě, co si luke s chrisem připravili a jestli se k nim přidala megan ;)

3 GwenLoguir GwenLoguir | 9. srpna 2011 v 12:59 | Reagovat

Nie, kruci - počkať - je to iba Luke a Chris? - ak áno, pokojne... len žiadne zlo, prosím.
Megan by som od radosti tiež vystískala, aká som jej vďačná.

4 Anette Anette | 10. srpna 2011 v 22:48 | Reagovat

jupííííííííííí, To mě zajímá co bude řikat Jefferi na bradavice. A doufám že Luk s Chrisem moc severusem nenaštvou překvápkem

5 Black Black | 11. srpna 2011 v 5:39 | Reagovat

Magan mohol vziat so sebou :(

6 arielka arielka | 11. srpna 2011 v 7:29 | Reagovat

bello, copak? Tobě se v Payton Hill nelíbí? O:-)
Lil, bude to stát za to :)
Gwen, hlavně Luke a Chris :P
Anette, nech se překvapit :)
Black, no, nevím, jestli by chtěla jet daleko od Luka :)

7 Black Black | 11. srpna 2011 v 20:56 | Reagovat

Myslim ze by bola radsej pod ochranou Snapea :P

8 Georgiana Georgiana | 2. října 2011 v 17:55 | Reagovat

Že mi tohle něco připomíná... eh, 29? *zatváří se na oko zamyšleně, ale pak to nevydrží a rozřehtá se*

9 lumik4 lumik4 | 17. května 2012 v 16:39 | Reagovat

já nechci aby odjeli =(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Naše povídky zde zveřejněné vycházejí z děl J. K. Rowling (Harry Potter) a nebyly napsány za účelem finančního zisku autorů.