16. kapitola - Rozjímání

3. srpna 2011 v 17:30 | Arielka & Ally |  CESTA ZPĚT
16. kapitola
ROZJÍMÁNÍ

Na chvíli se zastavíme jen u Draca, Hermiony a Harryho. Jak se cítí, co prožívají mimo domov, jaká jsou jejich přání? A/N: Tato kapitolka je sice krátká, ale příští už bude delší a akčnější.


Po famfrpálovém tréninku zůstal sedět Harry na tribuně. Potěšilo jej, že famfrpál se neliší od toho jejich. Kdyby zde náhodou uvízli, nebude mu tento sport, který měl rád, cizí. Povzdychl si. Přemýšlel, co právě dělá Ron, jak se má Ginny, zda se Brumbál po svátcích vrátí… Stýskalo se mu. Snažil se o tom uvažovat s nadhledem, ale nedařilo se mu. Dnes si uvědomil nejen to, co ztratil, ale i to, co získal. Došlo mu, že zde se nemusí přemáhat a hrát si na hrdinu.

V tomto světě nebyl předurčen věštbou, volbou mezi životem a smrtí, nebyl Vyvolený. Nikdo si z něj v tomto směru neutahoval. Kupodivu zjistil, že se zde cítí volný. Na druhou stranu mu nedávala spát myšlenka, že kvůli němu přišel jeho svět o naději. Lidé k němu vzhlíželi. Kdo se nyní postaví Voldemortovi? Lokty se opřel o svá kolena, naklonil se dopředu a spojil si ruce. Musí se vrátit, nemůže nechat své přátele ve štychu.

Také Hermiona ten den přemýšlela. Famfrpál ji nezajímal ani v jejich světě, proto neměla důvod chodit na hřiště. Doma sice na zápasy chodila, ale jen proto, že hráli Harry a Ron. Dnes se procházela kolem jezera, ztracená ve svých myšlenkách a pocitech. Hlavou se jí honily odlišnosti i podrobnosti obou světů. Čím déle zde byli, tím více ji to nutilo přemýšlet o tom, jaké by to bylo, kdyby zde museli zůstat. Tento svět jí přišel pozoruhodný odlišným stylem kouzlení. Přímo hltala knihy, které jí doporučil Sirius. Chtěla využít čas zde k získání nových poznatků. Ráda by tento styl magie podrobně prozkoumala a naučila se mu. Také se jí zde líbilo, že to vypadalo, že zde není taková nevraživost mezi kolejemi. Často viděli, že se zmijozelští bavili s nebelvírskými. To u nich nehrozilo.

Poslední, co jí v tomto světě učarovalo, nebo spíše kdo, byl Sirius. Ten kluk se jí moc líbil a cítila, že se do něj přímo zamilovala. Nechtěla to však dát najevo. Nemělo cenu zde začínat vztah, dokud měli naději, že se vrátí domů. Ale i přesto Siriusovu společnost vyhledávala. Byl takový jiný, než Ron, který se jí také líbil. Sirius jí připadal dospělejší, moudrý, se stejnou touhou po poznání a informacích, jako ona. Zodpovědný, pěkný. I přesto jí chyběl Ron. Byla zvyklá s ním a s Harrym trávit čas. Bez něj to nebylo ono. Už jen kvůli němu by se vrátit chtěla. Také jí bylo úzko, když vzpomínala na rodiče. Nedokázala si představit, že by je už nikdy neviděla. Při této myšlence se jí oči zalily slzami.

Draco odešel z hřiště co nejdříve, jak to šlo. Už aby z toho světa vypadl, nelíbilo se mu tu. Byl zvyklý, že vždy něco znamenal - byl Malfoy. Tady to nemělo žádnou váhu, naopak, jeho dvojník byl ostudou jejich jména. Stejně jako Lucius s Narcisou zde a to je viděl jen krátce. Nechápal, jak Malfoyovi zde mohli tak klesnout. Slyšel, že sympatizují se stranou proti Grindelwaldovi. Draco zde byl na okraji, na koleji vyvrhelem, tichý, zakřiknutý. Taková potupa.

Malfoyovi byli vždy symbolem bohatství, vznešenosti, čistoty krve, praví aristokraté s vybraným chováním, styky, konexemi. Na to byl Draco zvyklý a hrdý. Zde neznamenal vůbec nic. Zmijozelští se s ním téměř nebavili. Byl zvyklý, že mu každý předbíhá, leze mu do zadku, jen aby si ho neznepřátelili. Holky se předháněly, která ho získá. Ostatní na škole se ho báli. Tady neměl nic. Respekt, výsady, byl nula. A jediní, které znal, kteří byli z jeho světa, jsou Potter a ta mudlovské šmejdka. Nejhorší právě na tom bylo, že to on je do této šlamastiky dostal. Nemohl to ani nikomu vyčíst. Mohl za to jen on sám. Kdyby měl tušení, jak se dostat domů. Ani nevěděl, zda nějaký způsob návratu existuje. Jistotu měl jen v tom, že chce pryč. Chce zpět vše, na co byl zvyklý. Nedokáže tu kouzlit jako ostatní, připadal si vedle nich méněcenný. Ale to přece nešlo. Je Malfoy!
 


Komentáře

1 Amy Amy | 3. září 2012 v 19:39 | Reagovat

Vidím, že u téhle kapitolky zatím nemáte komenty a dost mĕ to udivuje, tak si aspoň užiju ten pocit ho mít první.

Přišlo mi to jako dost zajímavá kapitolka i když opravdu krátká. Dost mĕ překvapilo, že jsem si ani nevzpomĕla na Rona, kterého mám moc ráda a vy jste ho nechaly trčet v ,,reálném" svĕtĕ. Z myšlenek Draca mám takový zvláštní pocit, že to nechce nechat jen tak a podnikne nĕco na vlastní pĕst.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Naše povídky zde zveřejněné vycházejí z děl J. K. Rowling (Harry Potter) a nebyly napsány za účelem finančního zisku autorů.