62. kapitola - Převážně nevážně

14. července 2011 v 20:17 | Ally & Arielka |  (NE)MILÁ OZVA MINULOSTI - komplet
62. kapitola
PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ

Chiara se vrací na kolej a do vyučování. Za jeden den toho stihne opravdu mnoho a Amber jí bude v patách.


O pár dní později se ráno Chiara objevila ve společence. Ihned vyhledala Amber a zezadu se k ní přiblížila. Dala jí ruce na oči. Amber sebou škubla a prudce se otočila.

"Hej, ty mě chceš povalit, nebo co?"
"To bych ještě neměla," ozvala se rozesmátá Chia.
"Chiaro!" vykřikla Amber a dívku objala.
"Hele, hele. Nemačkej mě, jo?" smála se.
"Ty seš tady?" jásala a odmítala svoji kamarádku pustit.
"Chyběla jsem ti?" ušklíbla se Chia.
"Děláš si srandu? Jasně, že jo," zářila Amber. "Chyběla jsem ti?" také se zajímala.
"Moc. Měly bysme oslavit, že jsme zas pohromadě, nějakým žertíkem. Co ty na to?"
"S tebou cokoli," usmála se Amber.
"Koukám, že ti moje nepřítomnost prospěla. Už se neošíváš. Fajn. Beru tě za slovo. Takže… co a komu provedeme?"
"Hm… něco… třeba tvýmu hezounkovi," ušklíbla se Amber.
"To zní lákavě. To neodmítnu. Máš nápad?"
"Mám nápad. Zajít na snídani," usmála se dívka.
"To je taky dobrej nápad," zasmála se Chia. "A tam můžem vymyslet ten plán. Nebo třeba první hodinu v dějinách. Tam je beztak nuda." Vstala, aby mohly jít.
"Fajn," usmála se Amber a radostně zamířila s kamarádkou do Velké síně.

"Mimochodem, mám pro tebe úkol," ušklíbla se Chia a strčila jí do ruky kousek pergamenu.
"Co?" vyhrkla a za chůze pergamen rozbalila.
"Tenhle lektvar děláme odpoledne. Máš tam napsanej postup. Přísady v přesným množství, co v žádným případě nesmíš dělat, co je naopak dobrý udělat, takže to hezky našprtej, ať odpoledne záříš. Předpokládám, že mě táta zase pošle dopředu, tak bych ti radit nemohla."
"Ty si ke mně nesedneš?" řekla posmutněle Amber, když vcházely do Velké síně.
"Jasně říkám, že mě pravděpodobně zas pošle dopředu, což znamená, že sama si tam nesednu."

Když vešly, někteří studenti se zahleděli na Chiaru a pozorovali ji. U Havraspárského stolu ji přivítali s nadšením. Chia se s kamarády pozdravila a sedla si. Přitom očima vyhledala tátu a usmála se na něj. Severus její pohled zachytil a mírně pokýval hlavou.

"Jak se vůbec cítíš?" odvážila se zeptat Amber.
"Mám velkou radost, že už nemusím ležet, a že můžu být zase s tebou. Fyzicky jsem už v pořádku. Na vyučování jsem se taky těšila, ale tátův byt jsem opouštěla nerada. Víš, jak bylo krásný ležet v pohodlný postýlce, držet ho za ruku a poslouchat, jak mi čte pohádky? Navíc… je tu na mě teď nějak moc lidí. Mám strach."
Amber se zakuckala. "Pohádky?" vykulila oči. "Myslíš, že by i mně nějakou přečetl?" zeptala se na odlehčení a pak dodala. "Draco s Pansy už tu nejsou."
"Zkus se ho zeptat. Vím, že tu nejsou. Stejně mám strach, i když neopodstatněnej."
Amber sklonila hlavu. "To mě mrzí."
"To je dobrý. Snad se to časem spraví."
"Přála bych ti to," otočila se k dívce a pokusila se usmát.
"Nějak jsme se zakecaly. Měly bysme vyrazit na ty dějiny," poukázala Chiara.
"Dobře."
Amber se zvedla a i s kamarádkou odcházela.

Chiara s Amber dorazily do učebny obrany. "Už víš, co mu provedem?" zeptala se Amber.
"Jasně. Proto jdem tak brzo." Vytáhla z tašky plno papírových vlaštoviček a spolu s Amber je začaly skládat dozadu učebny na skříně.
"Je profesor obrany, tak ať se brání malinkému náletu stočlenné flotily," smála se Chia.
"Bude jistě nadšený," usmála se Amber.

Dívky dovršily svůj plán a sedly si zpět na svá místa. Za deset minut postupně přicházeli další studenti a následně i profesor. Chiara v okamžiku, když se díval na druhou stranu třídy, mávla hůlkou a neverbálně zakouzlila kouzlo, které vlaštovičky dalo do pohybu, a ty začaly rázem útočit na profesůrka. Třída se rozesmála. Jefferson v první chvíli netušil, co se děje, ale velmi rychle se zorientoval. Vytáhl hůlku a vlaštovky se vznesly ke stropu, kde se v kruhu otáčely.

"Pořád ti říkám, že stejně jak je hezkej, je i šikovnej," pošeptala Chia Amber do ucha.
"Kdo je majitel těchto neposedných vlaštovek?" zeptal se klidně profesor a rozhlížel se po třídě.
"Asi vy, pane profesore, když za vámi tak polétávaly," ozval se někdo ze třídy.
"Proč ne," usmál se a na vlaštovky zakouzlil nějaké kouzlo. Ve skutečnosti ale mířil na své studenty. Vlaštovky několikrát zakroužily ve vzduchu, a pak zamířily ke Chiaře. Dívka mávla rukou a vlaštovky poslala zpátky ke stolu. Nedovedla se ale ubránit tomu, že celá zčervenala.
"Chcete zpátky vaše vlaštovky, nebo si je mám nechat?" zeptal se s úsměvem profesor Chiary. Amber se začala hihňat.
"M-můžete si je nechat, pane," špitla.
Usmál se a nechal vlaštovky přistát na svém stole.

"Dáme se do práce," zvolal a zahleděl se na studenty. "Dnes budeme prakticky pocvičovat další kouzlo. Pro dnešek jsem vám sestavil náhodně dvojice, které teď přečtu," oznámil jim a začal číst jména z pergamenu.
"Ach jo. Proč nás nemůže nechat spolu... jako vždycky?" posteskla si Chia, když zaslechla, že má být ve dvojici s Davisem z Mrzimoru.
"Možná proto, že si v reálném světě můžeme soupeře jen těžko vybrat," řekl Amber zamyšleně. "Hodně štěstí," dodala a přesunula se k dívce, s kterou měla nacvičovat.
Chia přešla k Davisovi a poslouchala pokyny profesůrka, co mají dělat.

"Vyzkoušíte si pár dalších obraných štítových kouzel. Pohlcovací, zastírací a …" začal studentům vysvětlovat postup, nácvik máchnutí hůlkou, účinek kouzla. Po dvaceti minutách vyzval třídu, aby se pustily do procvičování.

Chia začala jako první útočit a Davis zkoušel štíty. Chiaře se třásla ruka a necítila se zrovna dobře, když její protivník její kletby zneškodňoval. Jakmile si však role vyměnili a Davis na ni útočil, Chia to nezvládla. Viděla před sebou situaci, kdy ji bombardovala kletbami Belatrix, i to, jak si ji pak podávali Smrtijedi. Hůlka jí vyklouzla z ruky, Chia vykřikla a sesula se na zem, kde se krčila, třásla se a stále dokola prosila: "Prosím, neubližujte mi." Slzy jí tekly po tvářích a nevnímala okolí. Chlapec stál s hůlkou podél těla a nechápavě zíral na spolužačku.

"Nic jsem neudělal. Opravdu," vyhrkl, když se k nim přitočil Jefferson.
"Chiaro," oslovil ji a skrčil se k ní. Následně ji chytil opatrně za paže. "Chiaro, to nic. Nic se neděje," konejšil ji.
"Ne, prosím. Nechte mě," stále opakovala dívka. Pak se trochu probrala a viděla, že někdo stojí těsně u ní. "Ne," vykřikla a roztřásla se ještě víc.
"Chio," přiběhla k ní i Amber lehce vyděšená a chytila ji za ruku.
"Chiaro," oslovil ji znovu muž. "Jsem profesor Jefferson. Nechci vám ublížit."
Chiara rozeznala hlas Amber a pohlédla na ni. Také spatřila profesora a začala pomalu vnímat realitu.

"C-co se… stalo?" ptala se vyděšeně. Všimla si, jak na ni všichni hledí a pomalu jí začal pracovat mozek. "O-omlouvám se. N-nechtěla jsem," vysoukala ze sebe a hleděla na hezounka.
"Netrapte se tím. To je v pořádku," pousmál se Jefferson a zvedl hlavu k ostatním studentům. "Dnešní hodina skončila. Děkuji za pozornost," rozloučil se a pak pohled sklopil zpět k dívce.
"Pojďte. Pomohu vám," vzal Chiaru kolem ramen a pomohl jí na nohy.
"Já… vážně jsem vám nechtěla narušit hodinu, profesore," hlesla a pomalu se zvedla.
"S tím si starosti nedělejte," ujistil ji a přitáhl židli, aby se mohla posadit.
"Nejdřív vám nadělám paseku s vlaštovkama, a pak zkazím výuku," povzdechla si. "Promiňte, pane. Já… když na mě zaútočil, tak jsem před sebou neviděla jeho, ale Belatrix a další Smrtijedy, jak na mě sesílali kletby."
Amber na kamarádku šokovaně hleděla.

"Neomlouvejte se," usmál se profesor. "Vlaštovky byly příjemné zpestření," řekl s nadhledem. "Za to ostatní nemůžete."
"Zajdu si na ošetřovnu pro uklidňující lektvar," vzlykla.
"Slečna Swenová vás jistě ráda doprovodí."
"Co? Jo… určitě," pípla Amber a nervózně se na kamarádku usmála.
"Děkuji, pane." Vzala si své věci. Amber ji chytila za ruku a vyšla s ní z učebny.
"Je to lepší, Chio?" ptala se ustaraně.
"J-jo. Už jo. Cítím se trapně, že sem se tam tak složila. Zrovna před hezounkem."
"Nech toho," pokárala ji Amber. "On to chápe."

Došly spolu na ošetřovnu, kde Chiara požádala madame Pomfreyovou o lektvar, a pak šly na další vyučování. Po obědě se odebraly do učebny lektvarů. Cestou Chia zašla za tátou do kabinetu. Zaklepala a čekala na vyzvání.
Severus otevřel a trochu překvapeně se na ni zahleděl.

"Něco sem vám přinesla, pane," vtiskla mu Chiara do ruky stočený pergamen.
Nestačil zareagovat. Chia utíkala do učebny, kde se posadila vedle Amber. Severus za dívkou nechápavě hleděl, a poté si vzkaz přečetl. Stála tam žádost o zrušení oficiální žádosti, aby seděla vepředu. Za pár minut vešel Snape do třídy a jako první se zahleděl směrem, kde sedávala Amber. Uviděl je tam pohromadě. Mírně zavrtěl hlavou, poté přešel rázně ke svému stolu.

"Fíha. Ono to snad vyjde," pošeptala Chiara udiveně Amber. Čekala, že ji táta pošle opět dopředu, jako vždy.
"Nalistujte si stranu 116 ve vašich učebnicích," nakázal Snape. "Připravíte mi lektvar dle požadavků a snažte se, ať to nezkazíte," zavrčel. "NKÚ už se blíží a na poflakování není čas."
Chiara se usmála a začala si připravovat přísady. "Tohle bude hračka." S chutí se pustila do práce a po očku sledovala Amber, jak to jde jí.
Amber se soustředila na práci a v jednu chvíli si vytáhla pergamen od Chiary a trochu zastrčila pod jednu láhev s přísadami. Nyní už jí to půjde lépe.

"Šílíš? To ses měla naučit!" vyjekla, když si toho všimla. "Schovej to, dokud je čas."
"Srážím Havraspáru deset bodů za bavení se při hodině," ozval se těsně za nimi ledový hlas.
"A vy mi dejte ten pergamen, slečno Swenová," vyzval dívku.
Amber se k němu otočila a snažila se rukou pergamen někam zastrčit. "Jaký, pane profesore?" optala se tiše.
"Dalších pět bodů dolů," ozval se Snape.
Amber sklonila hlavu. "Sakra," zamumlala a pergamen mu podala.
Severus se zahleděl na pergamen a na obě dívky. "Zajímavé," okomentoval to. "Jistě mi to rády vysvětlíte dnes večer v sedm hodin při odpykávání školního trestu," pronesl škodolibě a pergamen si strčil do kapsy hábitu. "Pokračujte v práci. A vy zkuste použít mozek, slečno Swenová, víte-li, co to je." S těmito slovy odkráčel k dvojici mrzimorských studentů, kteří se nad svými pracemi bavili a zaměřil se na ně.
"A máme program na večer," ušklíbla se Chia.
"Vidím," hlesla Amber mrzutě a byla v obličeji celá rudá.
 


Komentáře

1 GwenLoguir GwenLoguir | 15. července 2011 v 10:32 | Reagovat

Merlinku, daj labku.
Vážne. To dievča je trdlo. Pri Snapeovi ťahák.

2 Ally Ally | 15. července 2011 v 17:30 | Reagovat

Jo, Gwen, Amber je někdy trdlo. :)

3 Any Any | 17. července 2011 v 20:25 | Reagovat

to je ta cast pri ktere jsem zurila,ze odecita body znovu Havru,myslim,ze?:D

fajnova kapitolka,skvele BUMBUM!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Naše povídky zde zveřejněné vycházejí z děl J. K. Rowling (Harry Potter) a nebyly napsány za účelem finančního zisku autorů.