41. kapitola - Chatka v divočině

28. července 2011 v 23:33 | Arielka & Ally |  LEKTVAROVÝ UČEŇ - komplet
41. kapitola
CHATKA V DIVOČINĚ

Severus se s Teishou a její spolužačkou přesouvá mimo Bradavice na místo, kde se chystají trávit vánoční čas.


Tři dny před Vánočními prázdninami Severus požádal Teishu, jestli by s ním nepovečeřela v bytě. Potřeboval s ní mluvit. Dívka přišla celkem ráda a společně se Severusem usedla ke stolu. Během večeře hovořili o běžných věcech, ale po ní Severus zvážněl.

"Chtěla byste být o Vánocích tady?" zadíval se na dívku.
"No," lehce se zamračila. "Mně je to jedno. Nejsem zvyklá slavit."
Severus se ušklíbl. "To jsme na tom podobně. I přesto bych vám chtěl dopřát pěkné svátky, alespoň v rámci možností. Mám pro vás na výběr tři varianty a záleží jen na vás, co si zvolíte," odmlčel se.
Teisha k němu vzhlédla. Za tu dobu se naučila Snapeovi naslouchat.

"Samozřejmě, pokud nechcete trávit Vánoce se mnou, můžete být normálně v koleji se spolužáky, kteří tu zůstávají. Druhá možnost je, že můžete být se mnou tady, v bytě, po celé prázdniny. A poslední možnost, kterou se mi podařilo zařídit, je, že bychom mohli být v domě, spíše takové malé chatě v divočině. Je to místo chráněné mnoha kouzly, včetně Fideliova zaklínadla."

"Možná by změna byla fajn," přikývla.
"Takže chata?" ujišťoval se.
"Nebude to vadit těm, kdo tam bydlí?"
"Ne. Je to moje chata. Pán Zla o ní neví."
Sklonila hlavu.

"Přemýšlel jsem. Pokud byste chtěla, mohli bychom přizvat slečnu Riceovou. Nebylo by vám smutno. Měla byste vrstevnici. Mohl bych ji doučovat lektvary, vám třeba také dávat lekce, i když odlišné od těch prázdninových."

"Nemyslím, že by chtěla. Budete se muset zeptat jí."
"To samozřejmě udělám, pokud budete chtít, aby byla s vámi. Z toho důvodu se ptám nejprve vás."
"Nechala bych to na ní. Mně je to celkem… nevím," hlesla.
"Dobře. V tom případě se jí zeptám. Vím, že domů nejede, tak třeba chtít bude."
Teisha přikývla a vypila čaj.
"Máte nějaké požadavky ohledně prázdnin? Co byste chtěla dělat, nebo na co jste zvyklá? V oslavách Vánoc se opravdu nevyznám."
"Vánoce jsem u strýce neslavila. Tam jsem byla zvyklá na výčitky, křik… hádky," zamumlala.
"Doufám, že vám nebude vadit, když vám tohle letos odepřu," ušklíbl se, ale slova dívky ho zasáhla. "Pokusím se o maximální toleranci, abych žádnou hádku nevyvolal," hlesl.
"To já slíbit nemůžu. Znám se."
"Pokusím se tolerovat i vaše výbuchy a nevracet vám je."
Teisha se pousmála.
- - -

Následující den si Snape na chodbě po večeři odchytil Kate. "Slečno Riceová, pojďte se mnou," řekl přísně.
"Ano, pane," odpověděla Kate nejistě a vyplašeně. Následovala ho.
"Odjíždíte na Vánoce domů, slečno?" zeptal se jí, když došli do soukromí kabinetu.
"Zůstávám v Bradavicích, pane," zamumlala nervózně. Proč to chce Snape vědět? Vždyť neprovedla nic, za co by jí měl zkazit Vánoce každodenními školními tresty.
"Chtěla byste si udělat výlet?" propaloval ji pohledem profesor.
"Jak to myslíte?" vysoukala ze sebe. Otázka profesora ji zaskočila.
"Máte jisté, nepřehlédnutelné potíže v lektvarech," začal vysvětlovat konverzačním tónem. "Nabízím vám soukromé doučovací hodiny... během Vánočních svátků. Mimo Bradavice."
"Ano, ale to bych mohla dohnat i zde," oponovala.

"Nedávám studentům v Bradavicích doučovací lekce. Ale pokud byste byla ochotná k výletu, učinil bych výjimku i zde," smlouval. "Jde o to, že jsem slečně Wieldové navrhl změnu prostředí. A jelikož vy se s ní snažíte spřátelit, což vítám, a již o ní máte nějaké informace, napadlo mne, že byste mohla jet také," propaloval ji pohledem.

"Kam chcete jet s Teishou?" zeptala se tiše. Šokovalo ji to, co právě z úst profesora slyšela a nedovedla si takové Vánoce představit. Snad se i bála. Ona má být se Snapem? O Vánocích? Ale i s Teishou, na druhou stranu…
"Na bezpečné místo. Adresu vám sdělit nemohu."
"Já… já nevím, pane," váhala.
"Škoda. Slečně Wieldové by společnost prospěla. A vám doučování z lektvarů také."
"Nedovedu si to představit," přiznala.
"Nutit vás nebudu. Jedno si však musíme ujasnit. Ať nabídku přijmete, či nikoli, s nikým o tom nemluvte. Nebylo by dobré, aby se mluvilo o tom, že slečna Wieldová bude o Vánocích se mnou. Mimo Bradavice."
"Ano, pane," přikývla.
"Děkuji vám," hlesl Severus a dívku propustil.
- - -

21. prosince odpoledne odjeli studenti na svátky domů a Severus čekal v kabinetu na příchod Teishy a Kate. Už byly skoro u něj, když Teisha zvolnila tempo.

"Něco sis zapomněla?" otočila se na ni Kate, která byla děsně nervózní.
"Proč jsi svolila k tomu výletu?" hleděla na ni nedůvěřivě a nervózně si upravovala batoh na zádech.
"Jo, tuhle otázku si kladu taky, jak se tak blížíme k jeho kabinetu. Nejspíš jsem se zbláznila. Určitě jsem se musela zbláznit. V hodinách mi nahání hrůzu, stejně jako všude jinde, kde ho potkám a ještě s ním budu dobrovolně o Vánocích." Snažila se o veselý tón, což se jí moc nedařilo. "Chtěla jsem ti dělat společnost. Snape mi slíbil i doučování z lektvarů, což je věc, kterou fakt potřebuju," uznala. "A co ty? Proč ty ses rozhodla jít?"

Teisha zamrkala. "Znám jej jinak, než z vyučování. Chtěla bych být s někým, komu věřím," dodala. Bylo to zvláštní. Před několika týdny by si to ještě nepřiznala, ale nyní to tak cítila. I když se stále snažila od Snapea držet odstup, do jisté míry se pro ni stal blízkým člověkem, kterému mohla důvěřovat.
"Vím, že ho znáš i jinak. Udivilo mě to. Nejspíš su hodně zvědavá, jakej je teda mimo školu. To byl taky důvod, proč jsem do toho šla. Mám z toho celkem strach," připustila Kate.
"Já ne," odvětila Teisha.

Když došly ke kabinetu, Kate se zastavila. Nenašla dost odvahy vzít za kliku. Dokonce ani k zaklepání. Zadívala se na Teishu.
"Kdyby nebylo Snapea, už bych nebyla naživu," prohodila nenadále a zaklepala na dveře. V jejích slovech se odrážely myšlenky, které jí běžely hlavou.
Kate na spolužačku tázavě hleděla. Zajímalo by ji, co mezi těma dvěma je, ale už se neodvažovala zeptat.

Teisha po vyzvání Snapea vešla do kabinetu a Kate ji s dávkou obav nejistě následovala. "Dobré odpoledne," přivítal je Snapeův chladný hlas. "Jste připravené vyrazit?"
"Nejspíše," přisvědčila Teisha.
"Já také," přidala se i Kate, i když uvnitř cítila, že ani náhodou.
"Jelikož jste obě nezletilé, přemisťovat se nemůžete. Proto jsem připravil přenášedlo. Umíte ho používat, slečno Riceová?" zahleděl se na ni.
"Myslím, že jo. Něco jsem o něm četla."
"Dobrá," zamumlal a ukázal na kotlík na svém stole. "Na tři se chytnete."
Kate se musela usmát. To ji mohlo napadnout, že Snape použije jako přenášedlo kotlík.
Snape začal odpočítávat a všichni tři splnili jeho příkaz.

Kate se v první chvíli trochu ustrašeně rozhlížela kolem. Byla ještě jedna věc, ze které měla obavu, ale to před kamarádkou nezmínila. Měla strach být o Vánocích se dvěma bývalými Smrtijedy, sama, daleko od Bradavic. Navíc na místě, o kterém jí Snape nic neřekl. Nemohla si být jistá, že ji nepřenese přímo k Vy-víte-komu. Sice se už učila Teishe a Snapeovi důvěřovat a překonala prvotní šok z toho, co jí Teisha prozradila, ale stále v ní pochybnosti hlodaly. Ulevilo se jí, když viděla, že se přenesli na opuštěné místo s malým domkem a ani náznakem po obydlení.

I Teisha vypadala nejistě. Měla pochybnosti, zda toto místo bylo bezpečné. Snape věřil, že ano. Ujišťovala sebe samu, že jinak by ji sem nevzal. Strach z toho, že by ji našel Pán Zla, v ní stále byl. Silný a znepokojivý. Byla ráda, když zapadli do chatky a Snape je všude provedl. Ukázal jim, kde co najdou. Následně je nechal v klidu zabydlet v pokoji, který pro ně určil.

"Má to tu hezký," ocenila Kate. "Krom zadní místnosti v přízemí. To místo mě vážně děsí," okomentovala laboratoř.
"Je pěkně udělaná, i když je malá."
"Malá? Myslím, že ta mučírna je velká až dost," smála se Kate.
Teisha se ušklíbla. "Jak myslíš."
"Možná si se Snapem rozumíš proto, že se vyznáš v lektvarech a máš je ráda."
"Nejsem si jistá, že si s ním rozumím," trochu rozčarovaně odsekla. "Teď už se tak moc nehádáme. Něco máme společnýho. Možná to je ten důvod."
"Možná. Moc toho o tobě nevím."

Teisha se položila na postel a zahleděla se někam do prázdna.
"Být se Snapem mimo Bradavice o Vánocích je zvláštní. Jsem na to zvědavá."

"Proč jsi nejela domů?" vypálila Teisha otázku.
"Jezdím domů každej rok. Vánoce u nás bývaj bezvadný. Letos jsem chtěla zkusit, jaký to je o Vánocích v Bradavicích. Dohodli jsme se s našima, že to ozkouším a oni si mě vemou domů až na Novej rok, že Vánoce oslavíme trošku opožděně a já tak budu mít ne jednu, ale dvě oslavy. Jenže pak se pomátli a naplánovali si místo toho ztřeštěnou akci. Odjeli na druhý líbánky. Ani se na ně nemůžu zlobit. Naši jsou fajn. Takže jsem jen dostala dárky sovou. Stejně tak zůstane na koleji brácha. Ale přeju jim to. Snad si cestu užijou," odpověděla zaujatě se smíchem.
"Proč nejsi aspoň s bratrem?" nadzdvihla obočí Teisha.
"Brácha zůstal na intru se svýma kámošema. Budou mít nějakej mejdan. Nevím, moc jejich mudlovskou zábavu nechápu," prohodila.
"A tvoji rodiče jsou taky mudlové?" optala se. Nechtěla komentovat její rodinné poměry, které jí na její vkus přišly moc ideální.
"Jen máma a brácha. Táta je kouzelník. Vadí ti to?" zeptala se nejistě. Věděla, že Smrtijedi nemají mudly v oblibě.
"Nevadí," zamumlala.

"Snape asi nemá rodinu, když si vzal na svátky nás dvě," uvažovala Kate.
"Nemá. Žije sám," přisvědčila Teisha.
"Prej byl v Brdavicích každej rok. Hele, myslíš, že tu má i nějaký hry?"
Teisha pokrčila rameny. Uvědomovala si, že o Snapeovi ví pořád málo. On nemluví o svém životě a ona také ne. Vlastně se ho nikdy pořádně na nic nezeptala.
"Měly bysme to zjistit," řekla vesele Kate.
"Pokud se mu chceš přehrabovat ve věcech…" ušklíbla se Teisha.

"Nudíte-li se, doporučil bych celkem vybavenou knihovnu," ozvalo se ode dveří. "A také laboratoř, kde vás za pět minut obě očekávám," řekl pevným hlasem a zmizel.

"A sakra," zaklela Kate a začala hledat ve svých věcech všechny pomůcky na lektvary, učebnici a pergameny s poznámkami. Teď už jí do smíchu nebylo ani trochu. Netvářila se příliš nadšeně. Kdyby ji učila Teisha, bylo by to jiné, to by jí nevadilo. Ze Snapea však měla strach.

Severus Kate zadal nějaký lehčí lektvar, který na začátku roku při hodině zkazila. Kate si povzdechla a pustila se do práce. Ještě, že Teisha dostala nějaký těžký. Snad se Snape bude věnovat hlavně jí. Teisha dostala práci těžší, ale nevypadalo to, že by jej nezvládla. Začala s přípravou a po očku sledovala Kate.

Kate si raději třikrát přečetla celé zadání. Byla děsně nervózní. Měla v paměti, jak se jí na začátku roku Snape vysmíval a řval na ni, když to zkazila. Tentokrát si dala záležet, aby vše připravila přesně. Teisha už je naučila, jak je to důležité. Po očku sledovala Snapea. Bála se, kdy přijde a seřve ji.

"Slečno, tuhle přísadu ne," oslovil ji tiše Severus.
Kate sebou trhla a podívala se na něj. Pak se začetla do návodu. "P-promiňte, pane, přeskočila jsem řádek," pípla udiveně, že ji neseřval.
"Zkuste nad tím tak nepřemýšlet," hlesl a sledoval ji.
"Vy chcete, aby to tu bouchlo, pane?" ujelo jí udiveně.
Teisha vyprskla smíchy.
"Nesmíte být tak upjatá. To vám také nezaručí úspěch," zavrčel Snape. "Zatím si vedete dobře," dodal.
"D-d-děkuji, pane," hlesla naprosto vykuleně. Nechápala, co se to děje. Raději se vrátila k práci.
"Být vámi, místo smíchu se raději věnuji lektvaru," doporučil Severus Teishe. "Maximální teplota v této fázi nesmí překročit šedesát stupňů, což jste určitě nedodržela. Zajímalo by mě, co s tím uděláte," bavil se.
"Nějak si poradím," zamumlala otráveně. To by asi nebyl on, kdyby nerýpal.
"V to doufám," ušklíbl se.

Kate se cítila provinile. Doufala, že se na ni Teisha nenaštve, když to zavinila ona. Teisha si s tím poradila dobře a mohla opět pokračovat podle postupu. Zato Kate sledovala Teishu a míň se soustředila na svůj lektvar. Vhodila tam přísadu, která tam měla být až nakonec a kotlík začal pěnit.

"Ono to asi bouchne," ozvala se nejistě a vystrašeně. "Utečte."
"Uklidněte se, slečno Riceová," nařídil Severus a přešel ke kotlíku. Kouzlil na směs chladící kouzlo a vyhledal sliz z dýmnice, který začal postupně do lektvaru přimíchávat.
Kate na něj hleděla a nevycházela z údivu. Když tam míchal sliz, přitočila se blíž k Teishe a pošeptala jí: "Seš si jistá, že je to Snape?"
Teisha k ní vzhlédla. "Má jiný nos, nebo co?" nadzdvihla obočí.
"Ehm, ne, proč?" dívala se na ni Kate nechápavě.

"Slečno, myslím, že zde máte práci," zavrčel Snape a lektvar opět pomocí kouzla zahřál na původní teplotu.
"J-jistě, pane, promiňte. Mám začít znovu?"
"Samozřejmě, že ne. Pokračujte tam, kde jste skončila."
"Vy jste to spravil? To šlo? Páni," ocenila Kate a dala se opět do práce.
"Ano, měla jste štěstí," kývl.

Najednou se k nim přitočila Teisha. "Co je tohle?" strčila pod nos Snapeovi knihu.
"Kniha," ušklíbl se.
Tentokrát vyprskla smíchy Kate.
Teisha se zašklebila. "Tady," ukázala na odstaveček. "Nejsem si jistá, zda využít postup Weinův či Hausonův."
"Z vašich možností raději Weinův."
Teisha nadzdvihla obočí. "Co se tam hodí víc?"
"Chybí vám ve výčtu Lyonsův princip," poukázal. "Jednoduchý na tak složitý lektvar."
"Tak fajn, dík," zavřela knihu a přesunula se k práci.
"Někdy jsou i ty nejzákladnější věci nejefektivnější." Snapea zarazilo, že si vůbec pro radu přišla.

Kate zatím překonala kritický bod přípravy a přešla do druhé půlky. Vyhovovalo jí, že se Snape věnoval Teishe. Byla klidnější. Ke konci měla trochu potíže, ale nakonec to dopadlo dobře. Měla radost. Teisha práci dokončila o dvacet minut později. Těchto dvacet minut Kate se Severusem trávili rozebíráním její práce. Snape jí objasňoval některé věci, ve kterých postřehl, že si nebyla jistá.

"Děkuji, pane profesore, že jste se mi tak věnoval," poděkovala pak. Pomyslela si, že Snape by mohl být dobrý učitel, kdyby chtěl.
"Máte nějaké dotazy?" otočil se na Teishu.
"Pro dnešek jsem je vyčerpala," ušklíbla se.
"Pravda," ušklíbl se Severus. "Dnes jste vznesla o jeden dotaz více, než obvykle," komentoval to pobaveně.
Zašklebila se a následovala je ze sklepení.
 


Komentáře

1 Any Any | 29. července 2011 v 9:25 | Reagovat

Já chcu taky na Sevíkovu chatu O:-) Někde na samotě u lesa, mezi kotlíky :D

Uvidíme, jak to Kate o Vánocích zvládne. Sevík se taky snaží. Ještě z nich bude ideální pár studentky a profesora :)

2 Ally Ally | 30. července 2011 v 8:08 | Reagovat

Nejspíše bych také jela, ale měla bych i obavy. Snape je přece jenom... Snape. ;) Oni to zvládnou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Naše povídky zde zveřejněné vycházejí z děl J. K. Rowling (Harry Potter) a nebyly napsány za účelem finančního zisku autorů.